Co jsem zažil/a v noční knihovně – 4.C

Noc s Andersenem, to je spacák, buřty a knížky. Na Apríla, tedy 1. dubna, jsme s dětmi nocovali v knihovně v Malšovicích.

Ale do té doby jsme zažili spoustu dobrodružství. Tím prvním bylo sehnat dřevo na oheň, taky ho umět založit (navíc foukal dost vítr). U ohně jsme zpívali s kytarou a hráli hry v zahradě i nahoře v knihovně. Akce byla skvělá a děti se ukázaly jako výborní parťáci.

Mgr. Zuzana Škvrnová, třídní učitelka

A jak akci vidí samy děti?

„Když jsem přišla do knihovny, hrozně jsem se těšila na opékání buřtů a až se budeme chystat spát. Také se mi ale líbilo, jak jsme dělali tajenku a já jsem tam místo „zastrom“ napsala „zaserom“. Potom jsme šli pro dřevo na opékání. U ohně jsme si zazpívali písničky ze zpěvníku, které jsme si tam přinesli. Potom jsme si přichystali spacáky a šli plnit po tmě úkoly, najít a zapamatovat si 12 obrázků. No potom jsme si šli vyčistit zuby a jít spát. Ale nikdo jen tak neusnul. Já jsem se stále převalovala a těšila jsem se na ráno, až nebudu muset spát a jít na záchod dočkala jsem se. Moc se mi v knihovně líbilo.“ (Alenka Votroubková)

„Když jsem dorazila do knihovny a odložila si věci, šli jsme si s Kristý vyzkoušet, jestli se v té malé místnůstce dá spát. Když dorazili i ostatní, šli jsme pro dřevo na oheň. Pak jsme šli na zahradu u knihovny, kde jsme opékali buřty. Po opékání buřtů jsme šli opět dovnitř a hráli tam hru, co si vezmu na ostrov. Já byla jako poslední. Co si pamatuju, tak si brali: batoh, spacák, zásoby jídla, meduňkový čaj, oštěp, židli, plyšáky, knížky, mazlíčky, ferari, baterku,postel, pití, záchod, rodinu a já si vzala Boba. Když jsme tu hru dohráli, šli jsme zase ven hrát další hru. Měli jsme za úkol jít ve tmě po cestě ze svítících náramků a najít dvanáct kartiček s obrázky. Já jsem našla všechny. Pak jsme se vrátili do knihovny a šli se převléknout do pyžama a vyndali si spacák, karimatku a polštářek. Než jsme si lehli, paní učitelka nám zahrála na kytaru písničku jménem Ho ho watanay. Potom jsme si šli lehnout a já s Kristý jsme si tam povídaly a ostatní jsme neslyšely, protože jsme spaly dál než ostatní. V noci to byla docela nuda. Když jsme se s Kristý vyspaly, bylo už sedm hodin. Pak jsme šli domů.“ (Terezka Roušarová)

„V noční knihovně jsem zažila spoustu dobrodružství. Nejvíc se mi líbilo, jak paní knihovnice říkala, jak jede na ostrov a bere si s sebou batoh atd. Všichni jsme šli s paní knihovnicí za jijím kararádem pro dřív. Potom jsme šli na zahradu a udělali oheň a u ohně jsme zpívali. Potom jsme opékali buřty a maršmelouny. Po večeři jsme šli do spacáku a paní knihovnice nám četla na dobrou noc. Potom paní učitelka zpívala na dobrou noc. Když jsme usínali,chodil někdo pořád na záchod a my jsme nemohli usnout. Ráno jsme se nasnídali, vše uklidili a šli plní zážitků domů.“ (Adélka Nováková)