Po noční vichřici plné deštivých přeháněk jsme se probudili do zasněženého rána. Vrhli jsme se na obložené stoly a oblékli se na svah. Neminula nás ranní rozcvička a rozzařování do týmů, ale dál už čekalo dopoledne plné lyžování. Počasí bylo značně náladové. Chvíli sněžilo, chvíli fučelo, chvíli dokonce svítilo sluníčko. A víte, co se stane, když na horách vypadne proud?
Máte spoustu času podívat se na svět z ptačí perspektivy. Naštěstí se místní obsluha činila a lanovka se rozjela dřív, než z nás byly kostky ledu. Mimo klasické sjezdovky jsme si pojezdili taky v boulích, ty máme rádi! „Ale nebojte, to zvládne každej.“ Dokonce i učitelé přežili. K obědu bylo výborný maso ve vlastní šťávě s bramborami a zelím, a tak jsme před třetí hodinou plní sil obuli běžky. Učitelé říkali, že jsme fakt dobří, protože jsme to všichni v téměř suchém triku oběhli. Cestou jsme si stihli pořídit fotku s mladým Wim Hofem. Taky jsme zkusili chytit pár zajíců při sjezdu k chatě, ale všichni nám prchli, takže k večeři byla jen krůta s rýží. Večer jsme koukli na fotokumentaci a teď se jdeme schovat, protože nám tu řádí kartáčkový vrah.
Tak dobrou!